Ano, každá z nás má právo na lásku

Každá z nás má právo na lásku

„Legenda o nemilosrdném panu Blatnice mě inspirovala k napsání tohoto nového příběhu. Ale i středověké Právo prvního – prior tempore- prior iure – se kterým se šlechta u soudů domáhala svých výsad a které obsáhle všechno: právo prvního dědit, právo prvního vlastnit, právo první noci, právo manžela a právo rozhodovat o svých potomcích a dědicích .. . „přibližuje vznik nové knihy Janka Pronská.

Je to jedna z nejúspěšnějších Slovenská spisovatelek. Už celé roky přináší svým čtenářům podmanivé romance, úzce spjaty s naší historií. Ve svém nejnovějším, dvacátém románu nás opět zavede na středověké hrady a královské dvory, kde se odehrává strhující příběh zakázané lásky. Právě vyšlo Právo na lásku.

Má i ona právo na lásku?
Bývalá dvorní dáma Bianka nemá v manželství s velmožům Mikulášem Révaiem na růžích ustlat. Pan Blatnice je surový ukrutníků, který nezná smilování. Manželku drží na hradě jako ve vězení a jediné, na čem mu záleží, je zplození dědice.

Proto se mu ani trochu nelíbí, že uherský král Ladislav pozve Bianka na hrad Sklabiňa, aby během lovu dělala společnost manželce francouzského velvyslance. Mezi hosty je i mladý rytíř, kapitán velvyslancovo stráže Damien d’Ansacq, jehož Bianka Révaiová okouzlí na první pohled. Ani mladé ženě není galantní rytíř lhostejný, ale lety zakořeněný strach z manžela jí brání, aby mu dala i jen nejmenší naději.

Situace se však změní, když bianko na příkaz palatína Imricha Peréniho vyšlou na francouzský dvůr, aby se včas stala dvorní dámou Anny de Foix, budoucí uherské královny, a připravila ji na život v její nové domovině.

Během cesty do Francie, která se pro mladou ženu změní na boj o holý život, v Bianke postupně začíná klíčit odvaha čelit chybám z minulosti, které jí vzali svobodu a spoutali duši. Podaří se ji však Damienovi přesvědčit, že plamen, což jim oběma hoří v srdci, se už nedá uhasit a že i ona má právo na lásku?

Romance Právo na lásku je opět postavena na skutečné události, respektive legendě, kterou autorka dotvořila poutavým příběhem plným lásky, vášně, dobrodružství. Tentokrát zabloudila i do Francie, které miluje a protože loni byla is dcerou v Paříži, muselo se to přetavit i do nejnovějšího příběhu J

Začtěte se do novinky Právo na lásku:

Žena ležela na podlaze a z trefily rtů jí po líci stékal pramínek krve, míchal se se slzami a Vpíjel do drahého koberce. Dlaněmi si zakrývala obličej a odevzdaně čekala, kdy manželova zuřivost pomine. Bolelo ji celé tělo, cítila každý bouchněte, každý úder jeho mohutných pěstí.

Už ani křičet nezvládala, natož ne se pohnout či bránit. Cítila, jak ztrácí vědomí, a zoufale prahla po tom, aby bolest pominula, zmizela stejně jako on, jako jeho zloba, nenávist a bezbřehá krutost. Vůbec si nepamatovala časy, když její tělo nezdobili modřiny od jeho pěstí, když necítila tu nesnesitelnou bolest na těle i na duši, která ji spoutala jako kovový pancíř a ze šťastného dívky, co si užívalo život, udělala zatrpklá, ustrašeně bytost. Jenže ona ten očistec přijala dobrovolně …

Ztěžka otevřela víčka a na prstech spatřila svou krev. Připomněla jí tu, která se přelila její vinou. „Jak jste se opovážili bez mého vědomí a souhlasu opustit Blatnice ?!“ řval dokola jako smyslů zbavený a z úst mu Frkal sliny na všechny strany. „Půjdete ven jen tehdy, když vám to dovolím, když vás já pustím! Copak jsem vám to neřekl? Nepochopili jste mě ?! Nepřísahali jste ?! „

Popadl ji za vlasy a táhl k posteli jako hadr. Jak by mohla nepochopit? Každé jeho slovo doprovázelo ponižování, pocit viny, která se jí natrvalo vryla do podvědomí. Žádná omluva nemělo smysl, neslyšel ho, neslyšel její bezmocný křik ani prosby, neviděl její slzy.

Od prvního dne jejich manželství se stal jejím tyranem a ona jeho obětí, viděl jen sebe a svůj nárok na podle něj spravedlivý hněv. Byla to cesta, kterou si dobrovolně zvolila. Sotva stačila otevřít ústa, už jí je surově zavřel, nebral ohled na nic. Jak mu měla říct, že její otec leží na smrtelné posteli, když se na Blatnici několik týdnů neukázal?
I kdyby chtěla, neměla koho prosit o dovolení. A když ho pak spatřila ve dveřích domu svých rodičů, věděla, že nemá smysl nic vysvětlovat: jeho nenávistí zkřivená tvář jakoby patřila samému ďáblu. „Tady je vaše místo, paní Révaiová! Přesně proto nosíte mé jméno, zasloužili jste si ho! Vzpomínáte si? ​​“Vykřikl posměšně, hodil ji břichem na postel jako pouliční radodajku a vytáhl její sukni až k pasu.

Další články autora

PR článek

Nejnovější články

Hermès je plný tradic a špičkové kvality 

Špičková kvalita je zde samozřejmostí, stejně jako rodinné tradice u firmy Hermes. Koupě jejich...

Velký horoskop na červen: Pro která znamení bude tento...

BeranMáte přímo dětské nadšení pro všechno nové. A život mnohdy berete nejen jako hru,...

Jídelníček proti celulitidě na 5 dní: Když omezíte cukry,...

Se stoupající teplotou se snižuje množství zakryté kůže během jara a hlavně v létě....

Tři elementy, které vám zajistí pokožku bez celulitidy: Pokud...

Pomerančová pokožka je něco, po čem netouží žádná žena, ale trápí nejednu z nás....

Denní porce zdraví v krabičce pro každého

Přestože si stále častěji uvědomujeme důležitost zdravého stravování, často neumíme splnit ani jednoduché pravidlo...

Dieta, o které se (ne)říká: Pro tělo představuje to...

Přestože i dnes najdete na internetu zastánce teorie, že přijaté kalorie musí jít z...

Comments